Koníčky, které jsou mezi lidmi rozšířené, jsou velice rozmanité. Někdo se neobejde bez adrenalinu a leze v zimě po těch nejvyšších kopcích a v létě se potápí mezi žraloky. Pro jiného je ten správný adrenalin, když sežene poštovní známku, která mu chyběla do série. Troufla bych si říci, že nejvíce je u nás lidí, kteří něco pěstují. Zahrádky a zahradničení má u nás opravdu dlouholetou tradici. Lidé si pořizovali zahrádky ze zcela jasných důvodů.

a)     na chvilku vypadnout z města.
b)    vypěstovat si vlastní zeleninu a tím ušetřit.
c)     vypěstovat si vlastní zeleninu a být na to hrdý.
d)    mít stále po ruce čerstvé produkty.

Ten poslední důvod pravděpodobně vede pěstitele žampionů, aby si sami vypěstovali tuto pochoutku.
On je v tom velický rozdíl
–         koupit si uvadlé žampióny na trhu, kde praží celý den slunce.
–         dojít si odříznout naprosto čerstvé, a ještě k tomu vlastní.

Za měsíc můžete sklízet

Jak si vypěstovat svoje vlastní žampiony? V běžném zahradnictví je možné koupit přímo celou pěstební sadu. Co Vám dají?
·        Kostku lisovaného substrátu v igelitu. V něm už je nasazené podhoubí a dostatečné množství živin.
·        Další složkou je krycí zemina.

Nejprve nařízneme nožem substrát, abychom ho provzdušnili. Dvacet dní ho necháme při teplotě pětadvaceti stupňů. Jestliže vidíme stopy prorůstání,igelit na vrchní straně ořízneme tak, aby nám zůstal třícentimetrový okraj. Substrát nakypříme a necháme dalších sedm dní. Hlavně nesmíme zapomenout povrch zalévat. Jinak nám vše zaschne. Ve chvíli, kdy podhoubí proroste vrchní zeminu, přemístíme substrát na chladnější místo. Stačí patnáct stupňů. Za pár dnů už by měly být vidět malé žampióny. Ty, které budeme sklízet, musíme opatrně vykroutit i s nožičkou, abychom nepoškodili podhoubí. Sklizeň bude ve čtyřech až pěti vlnách, které přijdou po týdnu až deseti dnech.

Asi jako každý budete logicky váhat a přemítat, proč byste si vlastně měli pořizovat skleník. Jestliže jste však zastáncem zdravé stravy, nebo si zkrátka potrpíte na kvalitnější suroviny, pak je volba postavení, či zakoupení skleníku celkem uzavřená záležitost. Skleníky jsou vhodné i pro pěstitele teplomilných rostlin a kaktusů.
 
Ale pozor, ne každý skleník se pyšní stejnými vlastnostmi, a ne každé místo musí být vhodné pro jeho postavení. Než se pustíte do zběsilé výstavby vaší „kryté zahrádky“, ověřte si několik základních informací. Bez správného umístění skleník nemusí sloužit vašim účelům.

 
Kde, kam, jak?
Dbejte na to, abyste zakoupili kvalitní skleník, cenově se ty druhořadé od těch špičkových liší jen o několik málo procent, ale rozdílem v jejich kvalitě byste byli velmi překvapeni. Ujasněte si, jak velký skleník budete potřebovat. Pokud plánujete pěstování rajčat a paprik nemusíte hned kupovat ten největší, ale platí, že většina lidí nakonec lituje, že pro své pěstitelské aktivity nemají více prostoru. S narůstajícím množstvím plodin se pochopitelně zmenšuje volná plocha, a nakonec nedostatek místa může zahubit i původně bezproblémové rostliny.
 
Co se týká výběru vhodného stanoviště, pokuste se vybrat co možná nejslunnější místo zahrady. Dlouhodobý stín by dělal neplechu. V posledních letech se čím dál častěji staví skleníky při domu, takové typy fungují zároveň jako akumulátory tepla. Nezapomeňte, že skleník je třeba větrat a zavlažovat. V případě, že byste chtěli skleník s osvětlením, počítejte s tím, že kabely bude třeba někudy vést.

 
Materiál, z kterého se skleník vyrábí, by měl být od kvalitního dodavatele. Nejčastěji se používají hliníkové nebo ocelové profily, sklo pak může být například rozptylové Helios, či takzvaný komůrkový polykarbonát. Hliník se nedoporučuje těm, kteří se každoročně potýkají se sněhem, konstrukce by nemusela velký nápor udržet. Ocel naproti tomu je velmi pevná a dobře sestavitelná, sklo se k ní musí lepit tmelem.
 
Po výběru správného materiálu už zbývá jenom udělat betonový základ a může se začít stavět a časem i pěstovat. Cesta k vytouženým plodinám je otevřena.

Je opravdu velkou pravdou to, že ne každý se chce nechat zaměstnat. Někomu prostě není příjemné to, že má nad sebou nějakého toho šéfa. Pokud jste navíc studentem a máte k tomu dobrý nápad, který by vám ve výsledku mohl přinést ovoce, měli byste se pustit do podnikání, které bude na základě živnostenského oprávnění.

V dnešní době existuje opravdu velké množství možností, jak se na trhu uchytit. Do začátku by vám úplně mohl postačit počítač s internetem.
Určitě ale musíte počítat s tím, že pokud se rozhodnete pracovat na vlastní pěst, nebude to tak jednoduché, jak se zdá. Je to totiž mnohem složitější, než běžné podnikání. I samotní podnikatelé musí splnit velké množství požadavků, bez kterých by se nikam nehnuli.

Kromě toho, že jste zvládli první krok, kterým je skvělý nápad, je důležité zvládnout i kroky další, mezi které můžeme zařadit například výběr té správné živnosti. Pokud si zvolíte některou z živností volných, budete muset splnit pouze dvě podmínky, které jsou potřeba k získání této živnosti. Nikdy ale výběr živnosti nepodceňujte. Různé živnosti mají totiž různá procenta. Úplně nejlepší by bylo, kdybyste se o tom s někým poradili.
V dřívějších dobách bylo úplně normální to, že jste běhali po úřadech a vyřizovali vše potřebné. Dnes už je tomu ale úplně jinak. Stačí využít Jednotný registrační formulář, který můžete podat na obecních živnostenských úřadech.

I podnikatelé jsou povinni platit sociální a zdravotní pojištění. Samozřejmě se i u sociálního i zdravotního pojištění rozlišuje to, zda je výdělečná činnost prováděna jako hlavní nebo vedlejší. Pokud se jedná o činnost vedlejší, pak povinnost platit zálohy odpadá. Tohle je právě nejčastější případ studentů. Pokud budete ale v podnikání úspěšným a budete z toho mít velký zisk, jste povinen platit zálohy ve vypočtené výši.
Jestli máte ale nápad, který je opravdu tak skvělý a stojí za to, aby ho svět spatřil, pak běžte do toho. A naplno. Může se vám to rozhodně vyplatit.

Jistě jste zažili situace, kdy jste byli nuceni stanovit si hranici, případně se s nějakou hranicí vyrovnat. Nebo jste něco nemohli či nechtěli udělat.

Nejčastější spouštěče konfliktu:
·         Něco chci, ale nedostanu to.
·         Jeden něco chce, druhý odmítne.
V těchto případech na sebe narážejí dvě protikladná sdělení.
Poprosili jste kolegu, aby za vás vzal službu. Kolega odmítl, má už jiné plány. Cítíte se zklamaní. Jeho odmítnutí si berete osobně jako neochotu pomoci. Když on potřeboval, abyste vzali službu za něho, vždy jste mu vyhověli. Až za vámi přijde příště, jste pevně rozhodnuti odmítnout.
Zdroje konfliktů – nenaplněné potřeby
Kdy nenaplňujete potřeby druhých lidí?
– když se vůči někomu nějak vymezíte
– odmítnete prosbu
– nevyhovíte požadavku
Prosazování našich potřeb a uznání potřeb druhých se nemusí navzájem vylučovat. Každý chce, aby ho ostatní respektovali a brali vážně. Naplňovat druhým tato přání neznamená odsunout sebe a vlastní potřeby na okraj.
Dejte druhému pokud možno najevo, že ho berete vážně a nestavíte se k jeho záležitostem lhostejně.
Odmítnutím vždy vstupujete do konfliktní situace. Záleží na vás, jestli ji zmírníte nebo rozbouříte. Z vaší reakce by mělo být jasné, že odmítáte jen požadavek, ne celého člověka.
Projevte pochopení a empatii
Pokud s někým soucítíme, znamená to, že nám není lhostejný.
Použijte formulace: „To mě mrzí… Bohužel… Promiň… Chápu, že…“
Rozhodující je tón sdělení. Větu „Je mi líto, že ti nemohu pomoci“ lze vyslovit různě. Pokud něčeho litujete, mělo by to působit upřímně. Jinak to vyzní jako fráze. Šetřete formulacemi typu „Rád bych, ale…“ Kdo takto začíná odmítnutí opakovaně, začne být nevěrohodný. Kdyby mohl, tak by vyhověl, jenže on nikdy nemůže.
Formulujte odmítnutí jednoznačně
Nenuťte druhé luštit hlavolamy, nechoďte kolem horké kaše. Řekněte přímo, jestli souhlasíte nebo odmítáte. Nejen pro vás, ale i pro druhého je lepší, když ví hned, na čem je.

Použijte slovo „ne“ správně nebo vůbec
Nedávejte slovo „ne“ hned na začátek věty, protože to vyzní tvrdě.
Místo „Ne, už mám něco jiného, lituji“ řekněte „Bohužel ne, už mám něco jiného“.
Nebo slovo „ne“ úplně vynechte. „Je mi líto, dnes nemohu.“
Neříkejte „ne“ ani až na konci vašeho květnatého proslovu. Protějšek si bude až do konce dělat naději na souhlas. O to více bude zklamaný.
Sdělte důvody odmítnutí
Bez odůvodnění nečekejte od druhé strany pochopení. Vysvětlení je nutné k uchování dobrých vztahů.
Existují však situace, kdy nemáme zájem skutečný důvod sdělit. Výmluvě se občas nevyhneme, ale nemělo by se to stát pravidlem. Pokud používáte výmluvy vůči určité osobě nebo v určité situaci opakovaně, zkuste jednou říci pravdu.
Nebo řekněte: „Nemám na to vůbec chuť.“ „Tohle zásadně nedělám.“
Nabídněte alternativu, náhradní řešení, jiný způsob pomoci.
Pokud vás nenapadá žádné řešení, dejte najevo zájem o osobu a situaci, naslouchejte.

Jaká je nejlepší klientela pro většinu podnikatelů? Několik málo solventních zákazníků, kteří zadají jen několik málo zakázek ročně, nicméně za opravdu velké peníze. Mnohem více se nadřete s malými špatně placenými zakázkami. Jenomže takových zákazníků samozřejmě není mnoho. A tak podnikatelé musí vzít zavděk jakýmkoli zákazníkem.

Většina podnikatelů doufá, že si klientelu rozšíří prostřednictvím internetu. Samozřejmě se pak diví, když tomu tak není. Přitom investovali tolik peněz do prvotřídní grafiky. Myslíte si, že grafika někoho zajímá? Upřímně řečeno celkem ne. Samozřejmě vkus je na místě, mít nevkusné webovky je zcela jistě propadák, ale není nutný nadstandard. Webové stránky by měly být v prvé řadě přehledné. Když si je člověk otevře, měl by během několika kliků najít všechny informace, které hledá. Informace by měly být přehledné a zároveň stručné. Uvědomte si, že potenciální zákazník si prohlédne více stránek, než pošle poptávku, proto by webové stránky měly být uživatelsky přítulné.

K tomu, aby si mohli na Vašich stránkách zákazníci najít potřebné informace, je určitě zapotřebí, aby Vaše stránky nejprve našli.

Aby Vás Google a Seznam našli

Pokud Vaše stránky vyhledávače nenajdou, tak Vám opravdu k ničemu nebudou. A to je ten problém. Zajímáte se vůbec o SEO optimalizaci? Máte tušení, co to znamená klíčové slovo a co je to H1 nebo H2?

Určitě neprohloupíte, pokud si o SEO optimalizaci přečtete podstatně více:

Jak na to? Jak dosáhnout toho, aby se Vaše webové stránky objevily na prvních pozicích? Vy nemusíte pro to udělat nic, protože asi byste tomu nedokázali pomoci. Tedy za předpokladu, že nejste sami IT specialisté. Určitě je důležité najít firmu, která SEO optimalizaci rozumí a postará se o to, aby Vaše stránky byly produktivní. To znamená, aby se dostali tam, kde patří. K potenciálním zákazníkům

Čas od času sprchu vlažnou vodou
V přírodě na květiny prší proto jim doma dopřejte sprchu. Na listech se totiž usazuje prach, díky kterému se rostlinám hůře dýchá. Při samotné sprše je důležité, abyste rostlině omývali jen listy a nepřemokřili jste hlínu v květináči, k tomu stačí rostlinu v květináči mírně naklonit.

Každá je jiná myslete na to při nákupu
Když si pořizujeme domácího mazlíčka zpravidla si také o něm nastudujeme maximum informací jedině tak mu můžeme poskytnout tu nejlepší péči. Nezapomínejte na to při výběru rostlin, některé druhy jsou méně jiné více náročné. Některé potřebují pravidelnou zálivku jiné nějakou dobu bez zalévání. Jsou květiny, které potřebují slunné místo u okna jiným se zavděčíte přítmím.

Hnojivo
V určitém období roku rostliny potřebují přihnojit, protože si vyčerpají zásoby, které zemina v květináči přirozeně obsahuje. Pokud tak nečiníme nemůžete se divit, že rostlinám žloutnou listy nebo nekvetou.

Květiny nerady stres
Stejně jako lidé i květiny se nerady stresují to v praxi znamená, že nemají rády teplotní šoky, třeba takové že na ně v mrazu otevřete okno nebo že je budete zalévat studenou vodu. Vodu na zalévání vždy nechte alespoň hodinu odstát.

Květináč není navždy
Většina květin potřebuje, když vyroste přesadit, protože se nerada těsní v malém květináči. Opatrně vyjměte květinu z nádoby a přesaďte ji do připraveného většího květináče. Ideální je dát na dno květináče kamínky které zabrání tomu, aby kořínky stály ve vodě, když květinu omylem přelijete.

Zvažte množství
Lepší je mít doma jednu květinu o kterou se vzorně staráme než deset, kterým nevěnujeme pozornost. Pokud máme rostliny zaprášené, potřebující větší květináče a víme že nám na to nezbývá čas ani energie, je vhodné zvážit jejich množství v bytě. Pěstování květin má být radost a ne starost. Když budeme květinám věnovat správnou péči rády se nám odmění svým zdravým vzhledem.

1. Rozbité sklenice

Rozbité sklenice patří přesně na jedno místo: do odpadního koše. Skleničky se při mytí mohou rychle rozbít; nebezpečí zranění je pak velké. Totéž platí pro šálky, talíře, mísy atd. Co je rozbité, mělo by být jednoduše zlikvidováno, pokud to nejde, nemělo by být zachráněno.

2. Staré houby na mytí

Stále vypadá dobře. Dokonce i když tu houbu na mytí nepoužíváte do doby, než skrz ní vidíte, měli byste houbu nahradit. Nemusíte jí okamžitě vyhazovat, většina hub na nádobí může být v automatické pračce dobře vyprána a pak opět používána – třeba například k čištění koupelny.

3. Skladovací kontejnery

Ruku na srdce: kolik skladovacích kontejnerů v kuchyni máte? Pravděpodobně příliš mnoho! Vyhozením nepotřebných kontejnerů můžete proto vytvořit volný prostor.

4. Krabice z doručeného balíku

Jste naprosto odhodláni recyklovat a využívat věci vícenásobně? Zde platí to samé jako u předešlého bodu. Krabice, ve které vám někdo něco poslal, nemusí být v kuchyni po celou věčnost pro případ, že ji znovu použijete – někdy.

5. Spousta pomocníků

Máte jednu, dvě, tři, čtyři, ….. naběračky? Více než dost vařeček? A s prkýnkem na krájení byste mohli vydláždit podlahu v kuchyni? Pak je čas dát některým z těchto věcí sbohem.

6. Prošlé potraviny

Dokonce i kdybychom se snažili tomu tvrdě bránit, opakovaně se stane, že doba trvanlivosti u jídla uběhne. Cokoli, co je v chladničce prošlé, musí být odstraněno. Ale také stojí za to podívat se do skříní a zásuvek, co tam je. To, u čeho vypršela záruční doba, a již není jedlé, patří do odpadků.

7. Vratné obaly

Nejprve to je 1 láhev, pak jsou to tři pytle. Prázdné obaly se rychle kupí. Proto bychom měli dbát na to, aby nevznikly hory prázdných lahví a pravidelně prázdné lahve házet do tříděného odpadu, nebo pokud jsou to vratné lahve, tak nosit zpět do obchodu.

Každý soudný rodič si je většinou vědom toho, že jeho děti mají hraček opravdu nadbytek, přesto nehrozí, že by k Vánocům či narozeninám nedostali další. Pro generaci našich babiček a dědečků jsme tak zbytečně konzumní a rozmazlující rodiče. Je totiž fakt, že ještě donedávna si děti musely vystačit s věcmi, které se nacházely v jejich okolí, ať už se jednalo třeba o vybavení domácnosti (miska, lžíce) či přírodniny (postavičky z kaštanů). Skutečných hraček měly opravdu pomálu a je fakt, že si jich opravdu více vážily a lépe se o ně staraly. Autíčkem či panáčkem, kterého tatínek vyrobil ze dřeva, se chlubily před ostatními dětmi a panenka, kterou maminka ušila dcerce, rovnala se malému pokladu, který nesměl přijít z ruky. Jaká je situace dnes? Holčička má panenky všech možných značek, velikostí a funkcí a brzy ji každá omrzí a potřebuje novější model, který umí zas něco navíc. A nejinak je tomu u chlapců.

Rozvíjí současné hračky fantazii?
Čím jednodušší a méně konkrétní hračky děti měly, tím víc musely rozvíjet svou představivost. K dětem patří tvořivá fantazie a my je všemi těmi báječnými hračkami v podstatě v jejím rozvoji omezujeme, a to je škoda. Některé děti jsou hračkami doslova přesyceny, není to však jejich vina, nýbrž nás rodičů, kteří by měli být schopni rozlišit, co děti opravdu potřebují a co už ne. Děti nejsou schopné odpovědně rozhodnout o tom, které hračky jsou pro ně vhodné a které ne. Které hračky budou opravdu rozvíjet jejich schopnosti, vědomosti a dovednosti. Je přirozené, že chceme dělat dětem radost, ale nebudou mít náhodou větší radost z toho, že si k nim sednete na koberec a budete si s nimi hodinu hrát s legem či panenkou, než že jim pořídíte stopadesáté autíčko a třicátého plyšového mazlíčka?

Jaká by hračka měla být?
Hračka, která bude opravdu užitečná a Vašemu dítěti něco přinese, by měla rozvíjet smyslový, rozumový i citový vývoj dítěte. Měla by napomáhat k vytváření žádoucích návyků, neměla by podporovat agresi. Dalším kritériem je jejich zdravotní nezávadnost a bezpečnost. Počítejte s tím, že dětské ručičky jsou opravdu „šikovné“.